Charakteristika

Akademická encyklopedie českých dějin (AEČD) představuje rozsáhlou sumarizační publikaci, která má ve zhruba 15 svazcích shrnout klíčový pojmový aparát a faktografii z dějin Českých zemí od jejich počátků až po současnost. Hesla zahrnují pojmy z oblasti kultury, politiky, vědy, zahraničních vztahů, státní a církevní správy, etnického a územního vývoje Českých zemí atd. Nezahrnuje pouze biografická hesla, která jsou předmětem Biografického lexikonu českých zemí, a historicko-topografická hesla, jimž jsou věnovány jiné lexikony. Snahou projektu je představit základní pojmy českých dějin pohledem moderní historiografie, uvést k nim základní odbornou literaturu, příp. edice, a popsat zkoumanou problematiku v jejích historických proměnách.

Vymezení

AEČD mapuje prostor českých dějin – tedy především oblast Čech, Moravy a české části Slezska. Nicméně rozpětí témat zasahuje i oblasti, které se kdykoliv během dějinného vývoje dostaly do orbitu českého státu a české kultury – geograficky, politicky, institucionálně, kulturně, církevně nebo etnicky. Prostor českých dějin není omezen ani etnicky – zahrnuje vedle majoritní české i německou, polskou, židovskou nebo slovenskou část dějinného prostoru Českých zemí a všímá si i významných menšin (včetně romské) a emigrací (německé, ruské, ukrajinské). V případě, že se heslo dotýká širších vazeb českého státu a jeho dějinného prostoru (habsburská monarchie, Československo), je jeho tematika směřována k českému prostředí, avšak se zřetelem k mezinárodnímu kontextu. Zároveň je zpracována problematika vztahů českého prostředí k ostatním etnikům a státům ve všech světových regionech. Stejně tak je pozornost věnována i českým menšinám v zahraničí.

Periodizace

Témata AEČD jsou volena od známých počátků historického vývoje na českém území. Důraz je kladen na témata související s českým státem. Horní časová hranice není určena – v případě možnosti jsou aktuální témata zpracovávána do nejžhavější současnosti.

Témata

1. ÚZEMÍ (teritoriální, státoprávní a strukturálně-organizační vývoj Českých zemí a českého státu; státní a předstátní útvary, jejich názvy, vnitřní skladba a proměny; země a jejich významné součásti, jež byly k českému státu dočasně nebo dlouhodobě připojeny, popřípadě sdílely s Českými zeměmi společné osudy v širším státním rámci, svébytné administrativní a kulturně historické části českého státu – země, kraje, regiony; urbanizace; krajina a její proměny).
2. OBYVATELSTVO (populační vývoj; národy, národnostní menšiny, etnika na území českého státu včetně předslovanského osídlení; české menšiny v zahraničí; jazyková problematika, dílčí a tematická hesla týkající se národnostních minorit – Němců, Židů, Poláků, Romů).
3. SPOLEČNOST (sociální struktura, společenské vrstvy a skupiny; stavy a stavovství; společenské organizace; sociální problémy, sociální hnutí, sociální politika; zdravotnictví).
4. HOSPODÁŘSTVÍ (ekonomický systém, rozvojové a plánovací procesy, ekonomické krize; hospodářská odvětví; organizační formy hospodářské činnosti; měnové a mincovní systémy, finance a daně).
5. ÚSTAVNÍ, SPRÁVNÍ A PRÁVNÍ ZŘÍZENÍ (státní a vládní formy; panovnické dynastie; sněmovnictví a parlamentarismus; ústavy, zemská zřízení, kodifikace a další projevy legislativy; soudnictví a justice; represivní aparát; administrativa, úřední instituce a jejich představitelé).
6. POLITIKA (politický systém, politická moc, její nástroje a nositelé; politická hnutí, převraty, odboje, povstání a revoluce; historicky významné aféry a atentáty; politické spolky a strany; politické programy, manifesty, memoranda a jiné dokumenty).
7. MEZINÁRODNÍ VZTAHY (zahraniční politika, diplomacie, mírové konference; mírové a mezistátní smlouvy; aliance; bilaterální vztahy k sousedním i vzdálenějším zemím a regionům; podíl na činnosti mezinárodních organizací).
8. VOJENSTVÍ A VÁLEČNICTVÍ (armáda a její složky, vojenské instituce; branné organizace; ozbrojené konflikty, bitvy, obléhání, kapitulace; domácí a zahraniční odboj).
9. KULTURA (kulturní proudy; kulturní a umělecká odvětví; základní kulturní instituce, společnosti a spolky; hromadné sdělovací prostředky; žurnalistika a nejdůležitější tiskové orgány; sport, tělesná výchova a olympijské hnutí).
10. VĚDA A VZDĚLANOST (vývoj školství, jeho organizace; vysoké školství, univerzity; vědecké spolky a instituce; akademické historické ústavy; vědní obory, jejich vývoj a představitelé).
11. HISTORIOGRAFIE (dějiny historiografie v českých zemích; bohemikální historiografie v zahraničí; historické prameny; archivnictví, muzejnictví a knihovnictví; pomocné vědy historické; tematické směry bádání; periodizace českých dějin; historické instituce, organizace, sjezdy, mezinárodní spolupráce; didaktika dějepisu, dějepisné učebnice; popularizace historie).
12. IDEOLOGIE (myšlenkové a ideologické proudy; mýty a tradice; ideologizované instituce).
13. NÁBOŽENSTVÍ (církve, církevní instituce, řehole a jejich představitelé; náboženská společenství, náboženské proudy, sekty, hereze a blouznivectví; konfese; reformace, protireformace, rekatolizace; kult a liturgie; základní pojmy církevních a náboženských dějin).

Hesla

Hesla jsou rozdělena do šesti kategorií:

AA

„superhesla“ s rozsahem nad 30 stran: obsahují obsah v záhlaví, literaturu, jsou členěna na kapitoly a podkapitoly.

A

hesla od 11 do 30 stran: obsahují obsah v záhlaví, literaturu a jsou členěna na kapitoly, případně i podkapitoly.

B

hesla od 5 do 10 stran: obsahují obsah v záhlaví, literaturu a jsou členěna na kapitoly.

C

hesla od 3 do 5 stran: obsahují literaturu.

D

hesla do jedné strany, stručná charakteristika pojmu.

E

odkazová hesla.